* LN Čím byl rok uplynulý rok pro ČEB specifický?
Loňský rok skončil historicky nejlepším výsledkem za celou dobu patnáctileté historie, výrazným nárůstem sledovaných ukazatelů, které máme, to je zejména objem nově poskytnutého financování. V roce 2009 jsme podepsali smlouvy za více než 25 miliard korun a v loňském roce zhruba za 43 miliard, to znamená téměř 90procentní nárůst. Důvody jsou dva. Jednoznačně se potvrdilo, že banka sehrála tu svoji protikrizovou úlohu velmi dobře a v období finanční a hospodářské krize má kapacitu i schopnosti profinancovat jednotlivé obchodní případy, a tím pádem zatraktivnit české zboží na zahraničních trzích. A současně s tím, jak se stáhly komerční banky z trhu financování – nejen v České republice, ale i v zahraničí –, tak poptávka zahraničních investorů po financování investičních celků a dodávek pro jejich organizace a rekonstrukce výrazně vzrostla. Banka jen následovala české exportéry a podpořila je v tom, že byli úspěšní v minulých dvou letech.
* LN Do kterých zemí se v loňském roce s vaší pomocí nejvíce vyváželo?
Stále jednoznačně dominuje Ruská federace. Zvýšenou aktivitou banky, a samozřejmě v užší spolupráci s dalšími exportéry, jsme sice hledali nová teritoria, ale poptávka z Ruské federace pořád dominuje, a to jak objemem, tak počtem obchodních případů. V loňském roce jsme ale udělali i jednu velkou transakci do Turecka. Snažíme se nalézat nové trhy a podporovat české exportéry svojí osobní přítomností na jejich služebních cestách akvizičního charakteru. Doprovázíme je na jednání, kde domlouvají podmínky případného exportního kontraktu a kofinancování. Zejména v posledních dvou letech je to klíčová podmínka úspěchu. V tuto chvíli evidujeme enormní zájem zejména o Turecko, a potom také o Balkán.
* LN V letošním roce by se do financování měly opět víc zapojit komerční banky. Jaký očekáváte objem vámi poskytnutých úvěrů v roce 2011?
V loňském roce jsme měli plán nově poskytnutých úvěrů 38,5 miliardy korun, ten jsme překročili téměř o pět miliard korun. V letošním roce plánujeme poskytnout nové úvěry za zhruba 37 miliard korun. Očekáváme tedy drobný pokles, zejména z toho důvodu, že chceme jít do společného financování s komerčními bankami. Velké transakce chceme spolufinancovat s komerčními bankami již v novém modelu spolupráce, tedy hned od prvopočátku obchodní transakce. To znamená, že chceme, abychom spolu s komerčními bankami dostávali mandáty na strukturování a poskytnutí financování celého úvěru již od začátku. Nechceme tedy pokračovat v tom, co jsme dělali dosud, kdy banka podepsala celý objem financování sama a potom ho rozprodávala komerčním bankám ve formě buď rizikové participace, nebo takzvané fundované participace. Nově chceme jít zejména cestou společného financování, tedy takzvaných klubových půjček, kdy každá banka si bere část transakce na své riziko a poskytuje jí finanční zdroje. Tímto způsobem chceme minimalizovat nutnost investovat státní prostředky a zároveň chceme zapojením komerčních bank poskytnout exportérům ještě výrazně větší objem finančních prostředků pro jejich kontrakty.
* LN Českomoravská záruční a rozvojová banka již oznamovala, že bude mít v letošním roce méně peněz. Vy na tom budete jak?
Myslím, že jsme vzhledem k rozpracovaným transakcím a očekávaným objemům pro příští rok velmi dobře saturováni. Co se týče základního kapitálu, tak na státní rozpočet nemáme žádný požadavek. Schválenou máme dotaci na úrokové rozdíly ve výši 990 milionů korun, což je dostatečný objem. I v letošním roce se budeme snažit naše nároky na státní rozpočet minimalizovat. Loni jsme ušetřili zhruba 100 milionů oproti plánované dotaci a stejným způsobem chceme pokračovat i v roce 2011. Pro naši činnost bude určující spíše kapacita Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a výše jejích pojistných fondů.
* LN Na jaké trhy se budete zaměřovat v letošním roce?
V letošním roce chceme diverzifikovat úvěrovou koncentraci v Ruské federaci zejména tím, že budeme výrazně aktivnější na nových trzích, tedy zejména v Turecku, na západním Balkáně, ale také v jihovýchodní Asii a primárně ve Vietnamu. Tam chceme výrazně zvýšit naši aktivitu ať již opakovanými cestami a využíváním dlouhodobých kontaktů, nebo doprovázením exportérů. ČEB ale vždy následuje naše exportéry, takže v momentě, kdy se všichni vrhnou na Ruskou federaci, tak my jim to financování nemůžeme odmítnout, pokud jsou jejich projekty financovatelné.
Pokračování na straně 15
Dokončení ze strany 14
Naše úloha je podpořit exportéry v jakýchkoli teritoriích, kde projekty dávají smysl a kde banka vyhodnotí, že ty úvěry jsou návratné.
* LN Plánujete letos otevřít českým firmám zcela nové země?
Teritorium, které bylo historicky velmi úspěšné a na které se chceme vrátit, je Latinská Amerika. Tam bychom chtěli pomocí toho státního prvku znovu otevřít českým exportérům dveře.
* LN Které konkrétní země budou pro Českou republiku zajímavé?
Určitě je to Brazílie, ta je jednoznačně pro české firmy atraktivní. Potom je to Peru a určitě Argentina.
* LN Kdo má největší šanci se v těchto zemích uplatnit? Které firmy ze kterého odvětví?
Podle struktury poskytovaných úvěrů jednoznačně dominuje strojírenství, takže to budou určitě strojírenské firmy. Nyní je také velice silná poptávka v energetice a samozřejmě jsme stále velmi silní v dopravní infrastruktuře. Může to být stavba silnic, i když takto daleko od České republiky to již trochu ztrácí význam, ale zajímavá bude stavba železnic, signalizačních zařízení pro železnice a další projekty infrastruktury, které čeští exportéři historicky umí a jsou schopni svoji kvalitou přesvědčit zahraniční investory. Navíc pokud jsou doprovázeny odpovídajícím a zajímavým financováním, tak úspěch může přijít. Jde tu ale o dlouhodobý vztah. Neděláme si iluze, že bychom vtrhli do Latinské Ameriky a za tři týdny nebo za měsíc podepisovali miliardové kontrakty. To se musí odpracovat.
* LN Jaké země jsou pro české firmy zajímavé, ale do kterých zatím nedokážeme vyvážet tak, aby se to vyplatilo?
V tuto chvíli je to určitě Kuba, která se pomaličku začala otevírat. Do budoucna je to určitě velmi zajímavý trh, který je nenasycený veškerým možným zbožím a službami. V tuto chvíli je však Kuba fakticky nepojistitelná krajina, protože tam jsou evidovány pohledávky po splatnosti v řádu miliard korun a Kuba prostě neplatí. Neplatí celému světu, byť s určitými výjimkami, které potvrzují pravidlo. Kuba se samozřejmě chová v závislosti na historických vazbách a na síle jednotlivých ekonomik. Takže pokud vím, tak něco málo zaplatila Španělům a něco málo zaplatila Němcům, což je důkaz toho, že cesty se dají najít. Ale Česká republika je relativně malá země na to, aby nějak agresivně vymáhala pohledávky. To se řeší v rámci celé skupiny exportních pojišťoven jako jeden balík a pojišťovny při vymáhání spolupracují. Potom jsou to země, kde hrozí nějaký válečný stav. Určitě obrovský trh je střední Afrika, ale tam samozřejmě mohou režimy nebo nepokoje znamenat znehodnocení investice nebo případné nezaplacení pohledávky. My se snažíme v Africe pohybovat zejména na severu, tedy v oblasti, o které místní s úsměvem říkají, že to není severní Afrika, ale jižní Středomoří. Egypt, Tunis, Maroko nebo Alžír tedy také patří mezi státy, kde bychom se chtěli výrazně více pohybovat.
* LN I letošní rok bude ve znamení úspor. Musí se šetřit i na služebních cestách. Může v této oblasti existovat nějaká spolupráce, například v rámci Evropské unie nebo Visegrádské čtyřky?
Samozřejmě šetříme, kde se dá. Například již před dvěma lety jsme zmrazili základní platy všech zaměstnanců. Na druhou stranu služební cesty a náklady s nimi spojené jsou investicí, kterou prostě nemůžeme omezit. Zaplatíme si je ze své vlastní činnosti, dotaci z rozpočtu na ně nečerpáme. Velkou část nákladů na služební cesty hradí i sami exportéři, protože zejména v té první fázi jde především o doprovod jejich akviziční cesty. Přítomnost bankéře však může být rozhodujícím prvkem. Náklady na zahraniční cesty jsou samozřejmě také započítávané do všech poplatků, které hradí odběratel a dlužník banky. Vím, že se hovoří o tom, že by se spojovaly ambasády nebo že by se některé diplomatické služby poskytovaly v rámci zemí EU nebo V4. Já se na to dívám jako obchodník a nedovedu si představit, že by polský zástupce protežoval českou firmu, aby dodávala elektrárnu třeba do Kazachstánu. Primárně budou ti zástupci hájit svoje zájmy a teprve potom, sekundárně možná zájmy partnerů. V diplomacii nebo v oblastech kultury či vzdělávání, tam spolupráce asi lze nastavit, ale v obchodě to fungovat nemůže.
***
Chceme jít cestou společného financování, tedy takzvaných klubových půjček, kdy každá banka si bere část transakce na své riziko Nyní je velice silná poptávka v energetice a jsme stále velmi silní v dopravní infrastruktuře – zajímavá bude stavba železnic.
Půjčky exportní banky podle zemí (v procentech objemu, k 30. 9. 2010)
ostatní 3,6
Ukrajina 5,1
Slovensko 5,2
Česko 8,3
Gruzie 11
Turecko 16,8
Ázerbájdžán 3,5
Černá Hora 1,8
Rusko 44,7
celková suma úvěrů 50,8 miliardy korun
